VÍTEJTE!
DOUFÁM, ŽE SE TADY POBAVÍTE A NĚCO SE DOZVÍTE
Život s mým autistou chci popsat jednoduše, ale jednoduché to není.  Pro mě ani pro něj.

A JAKÉ TO JE?
Doufám, že po přečtení tohoto blogu to budete vědět. 
Doufám totiž, že čím víc lidí pochopí, tím lepší svět tu pro moje dítě bude.  
A mně pak může v klidu hrábnout.

MOJE NEJNOVĚJŠÍ ZÁPISKY

Hned potom, co jsem si uvědomila, že už je pondělní ráno, zkoušela jsem na Googlu najít, co to sakra o víkendu bylo!
Google mě jako vždy nezklamal. Jako vždy mi nabídl exaktní vysvětlení toho, proč jsem místo spánku poslední tři noci krotila rozjařeně rozzuřeného a nejspíš novými léky na spaní nabuzeného, do raketové rychlosti rozpohybovaného...

Od té doby, co jsem máma mého autisty, jsem v podstatě výjimkou potvrzující všechna běžná pravidla. Naposledy se mi to potvrdilo 2. října, kdy sociální sítě zaplavily příspěvky o neviditelné práci neformálních pečujících.

Vyhoření

30.09.2024

Prvních pár měsíců po porodu jsem si myslela, že ještě chvilku vydržím a ono se to zlomí. Že ta moje obrovská láska k mému dokonalému, šíleně řvoucímu, nonstop se vrtícímu miminku, co nesnáší spánek, kojení, přebalování, koupání, zavinovačku, kočárek, autosedačku, říkanky, písničky a zřejmě i mě překoná všechno.

Včera jsem vedla rozhovor s manželem. U nás je to celkem vzácná věc - vést rozhovor. Já jsem věčně paralyzovaná autistickými zážitky, spánkovým deficitem a vedlejšími účinky antidepresiv. Manžel má hodně práce, hodně velkou krizi středního věku a hodně sklonů k sebelítosti. Naše komunikace se proto obvykle omezuje na stručná oznámení, jednoduché...

Těžké téma

01.06.2024

tProč by zrovna Vaše dítě mělo žít? Proč by Vaše dítě mělo žít s Vámi doma, a ne v ústavu s jemu podobnými dětmi? Proč by zrovna Vašemu dítěti měl stát platit zdravotní a sociální služby nebo dokonce vzdělání? Bude vůbec někdy Vaše dítě prospěšné společnosti?

Básnička

08.05.2024

Když jsem byla malá, recitovala jsem mamince k svátku matek tuhle básničku.

Prosba

18.04.2024

Přišel ke mně děda a s vyčítavým výrazem mi položil naléhavou otázku: "A to, když za mnou přijde, to nemůže něco říct? On na mě kouká, huláká, křičí a já mu vůbec nerozumím. Tak aspoň jedno slovo by moh snad říct, ne? Třeba aspoň dědku?"

Nevím, kdo určil, že zrovna druhý duben je Světový den porozumění autismu, ale musím mu uznat, že datum vybral perfektní. Kdy jindy, než hned po aprílu, by měl svět autismu rozumět víc.