Ať ho nekousne!
23.09.2021
V mém životě se nachází velice specifické milníky. Jednoho takového jsme se synem dosáhli nedávno.
Na procházce jsme potkali staršího pána s velkým psem bez vodítka a ten se k nám rozběhl.
Moje reakce byla klasický výkřik: Pozor! Ať HO nekousne!
Vzápětí jsem čapla syna a postrčila ho za sebe.
A pak jsem se jen culila a pak široce smála a pak jsem v myšlenkách tančila a zpívala.
Poprvé po mnoha letech jsem tím HO myslela moje dítě!
I teď, když to píšu, se spokojeně usmívám. Moje dítě se tak dlouho nezakouslo do žádného psa, že i mé podvědomí se přeprogramovalo a pudově jsem reagovala tak normálně.
Život je zase krásnější!